• Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
Domov
Ježíš všechny miluje stejně PDF Tisk Email

V evangeliu nacházíme dva zdánlivě protikladné postoje, jaké Ježíš zaujímá vůči hříšníkům. Jeden velmi milosrdný, laskavý, a druhý navenek tvrdý, až nekompromisní. Ten první zaujímá vůči hříšníkům, například k cizoložnici, ke svým katanům... (ani já tě neodsuzuji... Jan 8,11; odpusť jim, neboť nevědí, co činí... Lk 23,34), ten druhý vůči tzv. dobrým lidem, učitelům Zákona, farizejům, kteří se (navenek) snaží uskutečňovat předpisy Písma...  (... uvnitř jste samé pokrytectví a špatnost. Mt 23,28; ty stihne tím přísnější soud Lk 20,47)  Proč je tomu tak?

Protože Bůh je láska, musíme předpokládat, že Ježíšovo chování je vždycky určované láskou, nikdy ne nějakou rozčileností, zlostí a mstou. Bůh nikomu nestraní ani nikoho nevylučuje. Vždycky mu v konečném důsledku jde o změnu chování, o záchranu jednotlivce, o jeho spásu. Jen metoda se mění. Ne na každého platí to samé. Mnohý zločinec, hříšník, zloděj atd. se dá na pokání jen tehdy, když se setká s pravou láskou, kterou předtím nikdy nepoznal. Žádné hrozby trestu ho k pokání nepřivedou. Spíše ho ještě více zatvrdí ve zlu. V tom se mýlí současná společnost, která spoléhá jen na represi, na tresty, na policii, na zákon. To je až velmi krajní prostředek, který chrání ostatní lidi před zlým chováním nějaké skupiny lidí, ale sama ty lidi k obrácení a změně chování nepřivede. Trvalé obrácení, které jedině může odstraňovat zlo z lidí, musí být dobrovolné, z lásky, nejen ze strachu před trestem.

Pak jsou lidé, kteří se s dobrem a láskou setkali, ale nepohnula je k napodobování. Mnohdy mají snahu využít ji ve svůj prospěch. Učí o ní druhé, ale sami se podle ní nechovají. A ty je možné zachránit, pohnout k pokání, ke změně chování už jen tvrdším poukazem na trest. Na ty už platí (pokud platí) jen hrozba trestu a strach. Nemá to ale být konečná fáze. Z fáze strachu je vždycky možnost přejít do fáze lásky. A to je skutečným cílem tvrdého napomínání, kterým se Ježíš obrací na tuto skupinu lidí.

Ježíš miluje všechny stejně. Nedělá výjimky. Pokud se nám zdá, že se nechová navenek ke všem stejně, je to proto, že ne na každého platí stejná metoda, ne každý reaguje stejně na stejný způsob napomínání. Cíl je však vždycky stejný – obrácení, změna chování, záchrana, láska.

Žehná

 

+ otec biskup Ladislav

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
TOPlist