• Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
Domov Základní informace Církev Sui Iuris
Co znamená pojem "Církev Sui Iuris" PDF Tisk Email

Koncilní dokument Unitatis Redintegratio obsahuje následující vyjádření: „Tento svatý církevní sněm vzdává díky Bohu, že mnozí východní synové Katolické Církve (...) již žijí v plném společenství s bratry, kteří se přidržuji západní tradice, a vyhlašuje, že všechno liturgické, zvykové a teologické dědictví patří ve svých rozličných podáních k plné katolicitě a apoštolskosti Církve " (UR 17).

 

Téměř všechny východní církve, které jsou ve společenství se Svatým stolcem, pocházejí z východních církví, které v určitém okamžiku dějin přerušily společenství s Římem. Každá jednotlivá církev, která se označuje jako sui iuris, je samostatná partikulární církev, kterou tvoří věřící křesťané jako "společenství Božího lidu, sjednocené vlastní hierarchií (biskupem), které je uznáno nejvyšší autoritou církve - římským papežem." (srov. kán. 27 CCEO)

 

Taková církev je autonomní právnickou osobou, samostatnou v duchu učení II. vatikánského koncilu, který potvrzuje, že každá církev má „právo a povinnost řídit se vlastní partikulární disciplinou, dědictvím, či kulturou." (srov. OE, 5)

 

Tato autonomie však v konečném důsledku není absolutní, ale relativní, protože je v některých ohledech závislá na nejvyšší církevní autoritě, tj. na autoritě římského papeže.

 

Každá jednotlivá církev sui iuris pak přináleží k určité východní tradici - obřadu.

 

V souvislosti s vývojem církevní disciplíny, kultury, duchovního a teologického dědictví východních církví a též zákoníku pro východní katolické církve, rozeznáváme pět základních starobylých tradic: alexandrijskou, antiochijskou, arménskou, chaldejskou a byzantskou. V jejich rámci existují rozličné církve sui iuris v téže obřadové tradici. A tak platí, že každá církev sui iuris patří do některé z těchto pěti základních tradic. Východní katolické církve sui iuris mohou také nabývat organizačně rozličné vnější uspořádání v podobě patriarchální církve, vrchní arcibiskupské církve, metropolitní církve a zvláštní kategorii tvoří jednotlivé menší církve sui iuris (eparchie nebo exarcháty).

 

K byzantské tradici náleží třináct církví sui iuris: běloruská, bulharská, řecká, italo-albánská, melchitská, rumunská, rusínská, slovenská, ukrajinská, maďarská, ruská, srbská a albánská. Jednotlivé církve od sebe odlišuje nejen vlastní hierarchie a struktura, ale i vše, co je vlastní jejich kulturám.

 

Vznik apoštolského exarchátu pro katolíky byzantského obřadu v ČR v roce 1996 je zvláštní tím, že není připsán žádné z výše uvedených církví byzantského obřadu, ale je určen pro všechny katolíky byzantského obřadu - Čechy, Moravany, Ukrajince, Slováky, Rusíny a příslušníky jiných národů - žijící na území ČR, a je přímo podřízen Apoštolskému stolci. Jinými slovy, může být církví sui iuris, která nepatří vysloveně do žádné z těchto třinácti církví, ale je s ostatními jmenovanými církevmi ve společenství jedné byzantské tradice a obřadu. Apoštolský exarchát v ČR však není jedinou výjimkou. Obdobný charakter mají též jiné exarcháty pro katolíky byzantských obřadů např. také v Bulharsku.

 
TOPlist