• Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
  • Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
Domov Promluvy a homile
Pastýřský list - Pascha 2013 PDF Tisk Email

Pascha 2013

Pascha – slavnost vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista – je nejradostnější událostí celých dějin lidstva. Slaví ji křesťané, ale potenciálně má dosah na celé lidstvo, týká se všech lidí. Proto si tuto událost, tuto skutečnost osvobození z otroctví hříchů nemůžeme nechat jen pro sebe, jakoby to bylo naše vlastnictví, naše „tradice“, a jiní ať mají jiné „tradice“. Vzkříšení je globální událostí týkající se všech lidí. A o tom máme svědčit. Máme svědčit slovy a skutky. Ale existuje ještě jeden – ne vždycky doceňovaný – způsob, jak svědčit o tom, že tato událost zásadně změnila náš život. Tím je naše radost. Radost – hluboká a vnitřní – má charakterizovat každého opravdového křesťana. Podle toho by se křesťané měli rozeznávat: podle radosti, která z nich září. I samotné slovo evangelium znamená „radostnou zvěst“, tedy zvěst, která má přinášet lidem radost. A důvodem radosti není nic jiného než vzkříšení Ježíše Krista.

Svatý Pavel nás k tomu vyzývá na mnoha místech. V Listě Soluňským píše: „Stále se radujte“; a na jiném místě, v Listě Filipským: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem“ (Flp 4,4-5).

Abychom měli radost, nepotřebujeme zábavu ani veselí. Naší radostí je Pán. Naše radost není totožná se stálou veselostí a vtipkováním. Ty také patří k radosti, ale nemusí mít vždycky příliš viditelné projevy. To, co se odehrává v hloubce, dokážou často zaznamenat jen citlivé přístroje. Předpokladem a nevyhnutelnou podmínkou stálé a hluboké radosti je čisté srdce, které charakterizuje nejhlubší rozměr člověka. Čisté srdce, prosté každé usazeniny, cholesterolu, může bít bez zábran a dodávat do všech údů zdravou krev, zabezpečující spokojenou, zdravou a – můžeme obrazně říct – radostnou činnost všech orgánů. Bez toho se celý člověk, tedy lidské tělo i duše, nedokáže radovat.

Zkoumejme svá srdce z tohoto pohledu. Dokážu se radovat z Pána, z toho, že Ježíš vstal z mrtvých a vykoupil nás, že nám dal sebe v eucharistii a živí nás na cestě k věčnosti? Když to nedokážeme, musíme důsledně hledat příčiny. Mohou být v tom, že nedostatečně poznáme svou víru, nebo že i když ji poznáme, nežijeme v souladu s ní. Klademe větší důraz na hmotné skutečnosti než na duchovní. Myslíme jen na sebe, ne i na druhé. Jsme zatížení nějakým hříchem, kterého jsme nelitovali a nezbavili se jeho zátěže v dobré zpovědi a podobně. Každý si musí najít odpověď především sám, a když to nedovede, měl by se obrátit na svého duchovního otce, aby mu v tom pomohl.

Radost je měřítkem našeho autentického křesťanství. Až když jsme takoví, můžeme pak přitahovat i druhé, můžeme šířit radostné poselství.

Před nějakou dobou jistý pacient v terminálním stadiu nemoci AIDS žádal v jednom domově sester Misionářek lásky Matky Terezy v USA (ve Washingtonské diecézi) o křest. Když se ho kněz zeptal, co ho k tomu vede, řekl: „To, co vím, je, že jsem nešťastný, a sestry jsou vždycky velmi šťastné, a to i tehdy, když jim nadávám nebo na ně plivu. Včera jsem se konečně zeptal na důvod jejich radosti. Ony odpověděly: Ježíš. I já chci toho Ježíše, abych mohl být také šťastný.“

Naše štěstí ale nesmí být jen vnější fasádou, musí být skutečné a hluboké. „Radost je nepopíratelným znakem Boží přítomnosti,“ jak tvrdí jeden významný francouzský spisovatel, Leon Bloy. Jen radostný člověk přitahuje, smutný a pesimistický odpuzuje.

Svatý otec František na setkání s kardinály před několika dny řekl: „Nepropadejme nikdy pesimizmu, hořkosti, kterou nám ďábel nabízí každý den. Neupadejme do pesimizmu
a malomyslnosti: mějme pevnou jistotu, kterou Duch Svatý dává Církvi svým mocným vanutím, odvahu, abychom vytrvale hledali nové metody evangelizace, aby se evangelium dostalo až na konec země (srov. Sk 1,8). Křesťanská pravda je atraktivní a přesvědčivá, protože reaguje na hlubokou potřebu lidské existence, když ohlašuje, že Kristus je jediným Spasitelem každého člověka a všech lidí. Toto ohlašování zůstává v platnosti dnes tak, jako tomu bylo na počátku křesťanství při prvním velkém misijním ohlašování evangelia.“

A jeho jádrem, základní pravdou bylo, je a bude radostná zpráva, že Kristus skutečně vstal z mrtvých, že smrtí smrt přemohl a těm, co jsou v hrobech, daroval život.

Žehná a přeje všem radostné prožití velikonočních svátků

 

X Ladislav

 
TOPlist